Tak proti Rohymu s Ivanem (viz komentář k čl. Montpelicháme) jsme my s přejetým telefonem břídilové. I když já taky nechal v Montpelliér foťák na obědě u arabů, ale mně ho hodní muslimové vrátili. Jenom pro upřesnění - ten telefon mně kamion přejel, až spadl ze střechy auta - ne s náma a s autem a se střechou.
Nejeli jsme do Avignonu, ale jak nám Karol poradila (a ono nám to připadalo líp po cestě) do Arlés a parku Camarque. No a dokonce jsme tu zůstali odpočmouvat i dneska. Včera jsme byli ve městě až večer a ... sežrali jsme černýho bejka! Guláš a steak - medium - ty krávo! Teda - ty bejku!
Dneska si město vychutnáváme za světla. Někdy je teda toho světla až bychom řekli trochu moc.
Zdravíme všechny a dáváme na sebe pozor. - no - ikdyž - dneska jsme vytáhli jednoho průvodce, který zatím spal, a tam hned první věta, kterou Tera přečetla, bylo, že spát na pláži v jižní Francii (což my jsme v podstatě více méně udělali) je buď okradení, přepadení nebo v lepším případě zatčení. No ... my jsme z toho vyvázli za doušek vody.
Jedinými našimi nepřáteli jsou tu zatím komáři - teda ale snaží se dost - česká vosa se může jít klouzat.
Prsk!
Dubničkovi - 12